Albánie - historie

Území bylo osídleno již před osmi tisíci lety, postupně se vystřídali Illyrové, Římané, Byzantinci, Benátčané, ale hlavně až do r. 1912 Turci, její území bylo vždy symbolem zaostalosti. 

Až roku 1913 vzniklo samostatné knížectví (po rozpadu Osmanské říše), přičemž řada albánských menšin zůstala v okolních zemích. 

Ve 20. století byla pod vlivem Itálie (po roce 1939 dokonce okupována). Po 2. svět. válce vládl v zemi komunistický režim, používající k udržení moci kombinaci teroru a nacionalismu, který se posléze dostal do izolace i v rámci východního bloku a inspiroval se maoistickou Čínou (E.Hodža). Až od koncem 80. let se

Albánie začala otevírat okolnímu světu. Roku 1990 byla v zemi zavedena pluralitní demokracie, občanské nepokoje v letech 1991–1992 a znovu v r. 1997 hraničili s anarchií. Léta izolace a ekonomických experimentů však Albánii vrhla mezi zaostalé státy, konflikty albánských menšin v zahraničí (Kosovo) zase vyvolávají řadu problémů. V nich však země stojí na straně NATO.